Pokud zakládáte vlastní obchodní společnost, zjistíte, že se bez jistých právních kroků neobejdete. Znamená to však, že byste měli vyhledat advokáta či právníka? V jakých situacích je vhodné jejich služby raději využít? Programový ředitel Mezinárodní právní firmy Frank Bold, Pavel Franc, nám odpověděl na to, zda jsou právní služby při zakládání společnosti nezbytné.
Bez právníků a úřadů: společnost ready-made
Začátky podnikání by měl provázet jednoduchý princip – snaha najít pro svůj byznys co nejjednodušší cestu, která pro vás nebude znamenat zbytečnou administrativní zátěž. I z toho důvodu může dobře posloužit koupě ready made společnosti, díky níž se vyhnete zdlouhavému administrativnímu procesu a ani nebudete potřebovat služby právníka.
Záleží ovšem na tom, s jakým cílem do podnikání jdete. I v případě, že si začátky ulehčíte ready made společností, mohou přijít momenty, kdy nebude smluvní nastavení takové společnosti pro potřeby vašeho podnikání stačit. Pokud chcete například vytvářet firmu, která má být připravená na vstup investora, využití advokátních služeb se vám vyplatí.
Vztahy mezi společníky si pohlídejte
Bez právních služeb se ovšem lze obejít, i když se rozhodnete založit vlastní firmu od základů. Pokud se chystáte vytvořit jednoduchou společnost samostatně nebo ve dvou, není většinou spolupráce s advokátem či právníkem nezbytná. Jiná situace nastává, pokud do podnikání vstupuje více společníků nebo dokonce více právnických osob. V takovou chvíli je důležité si hned na začátku dobře nastavit vzájemné právní vztahy.
Jakmile je zakládání společnosti provázeno nějakými nadstandartními aspekty, je vhodné služby právníka využít. Pokud například jeden ze společníků vnáší do společnosti svůj majetek nebo know-how, může být příslušné nastavení smluv v budoucnu důležité. Abyste takové aspekty správně ošetřili, stačí přitom jen krátká konzultace s právníkem.
Přečtěte si také o tom, jak svou společnost vede Pavel Franc. Možná se přesvědčíte, že existuje cesta, dělat byznys a držet si ideály.
Nezapomeňte na ochranu spotřebitele
Při nastavování obchodních smluv může pohled právníka zachytit souvislosti, které zakladatele společnosti v počátcích nenapadnou. Začínající společnosti často cílí na fyzické osoby, nemívají však dostatečně ošetřenou ochranu spotřebitele, která je poměrně rozsáhlá a je potřeba ji upravit. „Na začátku to podnikatel třeba vůbec neřeší, protože vyvíjí produkt a smlouvy má nastavené úplně jiným způsobem. Ale pak jde na trh a podcení tam ochranu spotřebitele, a v důsledku toho často vzniknou problémy,“ říká Pavel Franc.
Vyplatí se tedy myslet do budoucnosti a pozorně pročítat třeba i softwarové licence, zvlášť pokud se firma orientuje na online produkt. Problémy se softwarovým řešením vznikají často, a proto je dobré hlídat si typ licence a její právní nastavení. Příkladem může být online produkt vystavěný na otevřené platformě, jehož tvůrci se po určité době rozhodnou, že s produktem chtějí obchodovat, a platformu proto potřebují uzavřít. Jenže takový postup je podle licenčních podmínek protiprávní.
Podíl nemusí záviset na výši vkladu
Právník může poradit také s nastavením podílů ve společnosti. Mnoho lidí má stále zažité, že se podíly určují podle vkladů, ale možnosti jsou dnes daleko širší. Zvláště po reformě soukromého práva mohou podíly nabývat nejrůznějších podob, například podoby cenných papírů. V rámci nastavení podílů společnosti lze určit také prioritní přístup k zisku nebo třeba prioritní hlasovací právo.
Společnost lze v současnosti založit i s korunovým vkladem, a nastavení podílů proto nemusí s vkladovou povinností vůbec souviset. Široké možnosti mohou ovšem při nastavování podílů přinést zmatky. V takovou chvíli je vhodné věc právně konzultovat a najít pro firmu a její společníky nejlepší řešení.
Pavel Franc
Od patnácti let pracoval pro Hnutí Duha, vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, ale do Frank Bold nastoupil již po absolvování prvního ročníku studií v roce 1998. V letech 2000–2007 řešil několik veřejně známých kauz, zastupoval například rodinu sedláka Rajtera ve sporu o půdu s hliníkárnou Nemak, obhajoval také práva biozemědělců při žalobě na společnost Danone za klamavé používání značky Bio. V roce 2009 se stal programovým ředitelem organizace Frank Bold a současně ředitelem pro strategii partnerské kanceláře Frank Bold Advokát, v jejímž čele prosazuje systémové změny směřující k vyšší odpovědnosti korporací. S týmem advokátů Frank Bold poskytuje právní pomoc při ohrožení práv jednotlivců korporacem.