Pokud právě začínáte s byznysem, čeká vás s daněmi nejprve bližší seznamování. Poté se budete potkávat pravidelně. Jaké daňové povinnosti vás čekají během celého roku? Přehled jsme připravili s daňovým poradcem Trivi, Radkem Bílým.
Daň z příjmu
Ať jste fyzická osoba nebo zástupce právnické osoby, jednou ročně vás nemine povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Předmětem této „nejznámější“ daně jsou různé druhy příjmů, příjmy z podnikání samozřejmě nevyjímaje.
Podnikajícím fyzickým osobám, nejčastěji tedy živnostníkům, stačí obvykle podat „jen“ daňové přiznání, a tím je finanční úřad uspokojen. Pokud podnikáte, máte často povinnost informovat o svých příjmech také další instituce, především správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Těmto úřadům musí podnikatel po skončení zdaňovacího období podat tzv. přehledy. Během roku můžete mít povinnost platit těmto institucímměsíční zálohy, které se následně podaným přehledem vyúčtují dle skutečně dosažených podnikatelských výsledků. Pokud je podnikání hlavním zdrojem příjmů, pak je v 1. roce podnikání stanovena tzv. minimální měsíční záloha.
I v případě daně z příjmů může dojít k povinnosti platit zálohu. Vznikne ale nejdříve po podání prvního přiznání. Zálohy mohou být čtvrtletní, pololetní nebo žádné. Zálohy si pohlídejte, jejich pozdní uhrazení má stejné dopady a sankce jako nezaplacení samotné daně.
Obchodní společnosti spolu s daňovým přiznáním podávají také další doplňkové informace o celkovém stavu a hospodaření firmy shrnuté do tzv. účetní závěrky. Rozsah účetní závěrky je různý podle velikosti firmy a je třeba ji odevzdat jednak na Finanční úřad jako součást daňového přiznání, ale také zveřejnit v Obchodním rejstříku u Obchodního soudu. Oproti fyzickým osobám ale nemají obchodní korporace povinnost podávat přehledy na sociální a zdravotní pojišťovnu, protože neodvádějí ze svých příjmů žádné takové poplatky.
A do kdy musíte vše odevzdat? Pro všechny obecně platí, že daňová přiznání k dani z příjmů je třeba odevzdat na apríl – tedy 1. dubna. Pokud vám na základě udělené plné moci odevzdané na FÚ zpracovává přiznání daňový poradce, posouvá se tento termín o další 3 měsíce – tedy na 1. července. Pokud máte povinnost odevzdávat také přehledy na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, musíte tak udělat v termínu, který je o 1 měsíc delší, než termín pro daňové přiznání (tedy 1. května, resp. s daňovým poradcem 1. srpna). Aby platily prodloužené termíny pro přiznání, je potřeba do 1. dubna podat plnou moc na FÚ a tím oznámit, že za Vás bude daňové přiznání zpracovávat daňový poradce.
DPH – daň z přidané hodnoty
S tímto nápadem přišli už v roce 1954 ve Francii. Princip spočívá v tom, že platíte z toho, o kolik zvýšíte cenu produktu (takže platíte z přidané hodnoty). Zjednodušeně řečeno, odvod daně se spočítá tak, že na jedné straně jsou tržby z prodeje zboží nebo služeb a na druhé straně jsou nákupy, které je nutné pořídit, aby mohlo dojít k prodeji. Obráceně řečeno – nakoupíte „něco“, to „něco“ zhodnotíte a prodáte za vyšší cenu (k nakoupenému „něčemu“ vlastně přidáte hodnotu). Finální odvod DPH je rozdíl mezi DPH z prodeje a DPH z nákupu – takže daň z přidané hodnoty. Pokud za dané období ale víc nakoupíte, než prodáte (např. při jednorázové investici), dostanete rozdíl na DPH zpět. Plátce DPH tedy musí ke své ceně vždy připočíst sazbu daně a počítat s tím, že tato část není určena pro něj, ale pro stát. Naopak při nákupu může počítat s tím, že DPH si zase odečte a tím sníží odvod nebo mu dokonce bude vráceno. Pro plátce jsou tedy z hlediska cash flow důležité ceny bez DPH.
Pokud mezi sebou obchodují plátci, tak je výše sazby DPH ani nemusí tížit, zaplacenou DPH od zákazníka stejně odvedou a zaplacenou DPH dodavateli si odečtou. Koho naopak výše sazby DPH tíží, je konečný spotřebitel. Ten zaplatí DPH v ceně zboží v obchodě, žádné daňové přiznání sice nepodává, ale daň zaplatí obchodníkovi a ten pak následně státu odvede.
„V životě máte jisté jen dvě věci: smrt a daně. S tím druhým dokážeme poradit“ s úsměvem dodává Radek Bílý. Plátcem DPH není na rozdíl od daně z příjmů automaticky každý podnikatel. Rada se může hodit, když zvažujete dobrovolné plátcovství DPH. „Stát se plátcem DPH se vyplatí třeba tehdy, pokud chcete expandovat do zahraničí, zvýšit si prestiž firmy nebo jsou vaši zákazníci plátci DPH“.
Pokud patříte mezi podnikatele, jejichž obrat za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhl 1 milion korun, vznikne vám povinnost registrace ať chcete nebo ne. A stanete se měsíčními plátci DPH. Pokud obrat překročíte, v následujícím měsíci musíte tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu (a to do patnáctého) a v dalším měsíci jste již plátcem DPH (od prvního). Plátci DPH jsou buď čtvrtletní nebo měsíční podle toho, jak často musí DPH vypořádávat (podávat přiznání). Nově zaregistrovaní plátci jsou vždy měsíční plátci. Po 1 roce mohou zažádat o změnu na čtvrtletní období, žádosti však nemusí být vyhověno. Po dvou letech je možné si zdaňovací období vybrat, pokud je roční obrat pod hranicí 10 mil. Kč. Povinnost podat daňové přiznání a odvést případně daň je do 25. dne po skončení zdaňovacího období.
Mnoho papírů vám však kvůli pravidelnému přiznání k této dani nepřibyde. Od 1. ledna 2016 mohou totiž plátci DPH podávat daňové přiznání pouze elektronicky. Neznamená to však, že od ledna 2016 ubylo povinností, naopak. Od této doby se navíc kromě daňového přiznání podává také kontrolní hlášení, kde jsou podrobněji rozepsány částky, ze kterých se daňová povinnost skládá, a to někdy až na jednotlivé doklady. Správce daně tak může snadno porovnat, že DPH, kterou si žádá vrátit kupující, na druhé straně odvedl prodávající. Může tedy snadno odhalit chyby nebo také podvody.
Daň z nemovitých věcí
Povinnost platit daně vás možná stihne ještě dřív, než začnete počítat příjmy a výdaje za předešlý rok. Přesněji řečeno hned v lednu. Daň z nemovitých věcí je jediná daň, která se platí předem. Patří do kategorie tzv. daní z majetku. Ne daň z veškerého drženého majetku, ale pouze z nemovitostí a to z nemovitostí vlastněných k 1. lednu daného roku. „Přiznat se“ k této daňové povinnosti musíte do konce ledna daného roku. Vzhledem k tomu, že nemovitosti nekupujeme každý den, dokonce ani každý rok, nemusíme ani toto přiznání podávat každý rok. Daňové přiznání se podává pouze při změně v držených nemovitostech. Samotná daň je pak splatná do konce května – platit daň už ale musíte každý rok.
Silniční daň
Pokud používáte soukromé auto, buď ve svém podnikání nebo u svého zaměstnavatele při služební cestě (tj. na účely podnikání svého zaměstnavatele), pak se na toto vozidlo vztahuje povinnost silniční daně minimálně po dobu, kdy je takto používáno. Pokud je auto firemní, platí povinnost silniční daně na celé období, kdy je firemním vlastnictvím.
Dobrou zprávou pro OSVČ ale je, že pokud využíváte k podnikání svoje soukromé auto, silniční daň platíte jen za ty měsíce, kdy jste auto k samostatné činnosti využili. Právnických osob se tato možnost netýká, silniční daň platí za celou dobu, kdy auto vlastní.
Silniční daň také patří mezi daně, které je potřeba platit předem – zálohou. Zálohy jsou čtvrtletní. Vzhledem k tomu, že se nejedná o velké částky, často podnikatelé volí možnost zaplacení celé roční daňové povinnosti najednou při prvním zálohovém termínu, aby pak na další splátky nemuseli myslet. Výše daně záleží na několika faktorech: např. stáří a objemu motoru u osobních aut, u nákladních aut na počtu náprav a zatížení. Novější auta jsou zvýhodněná oproti starším.
V dubnu 1994 založil vlastní daňovou kancelář. Praxi daňového poradce a účetně daňového experta vykonává přes 20 let. Kromě obecné daňové agendy se specializuje na podnikatelské poradenství a vrácení daní z Německa/Kindergeld. V Trivi se věnuje i optimalizaci a automatizaci účetních procesů.